RECENZE: Černé znamení - Sebastien de Castell
Černé znamení - Sebastien de Castell
Název: Černé znamení
Autor: Sebastien de Castell
Počet stran: 360
Nakladatelství: Egmont
Hodnocení: 5*/5*
Popis
Příběh Kellena, Ferius a Reichise pokračuje o čtyři měsíce později. Všichni tři cestují z místa na místo jednoduše bez cíle. Bylo by to i snažší nebýt toho, že je na Kellena vypsána odměna a tak ten, komu příjde do cesty, ho může v klidu zbavit života.
Kellen a jeho dva společníci na své cestě potkají ženu a dívku asi v Kellenově věku. Žena, která si říka Cesta trnů a růží, je Argosanka stejně jako Ferius a dívka doprovázející ženu je Seneira. Na tzv. Cestě trnů a růží, které říkají zkráceně Rosie není nic zvláštního, ale na Seneiře ano. Okolo očí má obvázaný šátek, který nesundavá.
Mnozí by si pomysleli, že může být slepá, ale pravda je jiná. Po pár dnech, co se k nim Kellen, Ferius a Reichis připojili si Seneira odváže šátek a řekne Kellenovi své tajemství. Stačí pouhá dvě slova. Černý stín.
Kellen moc dobře černá znamení okolo Seneiřina oka poznává, protože on sám černý stín má. Seneira však nemá stejné příznaky jako Kellen. Slýchává hlasy, které jí šeptají hrozné věci, kdežto Kellen má v danou chvíli pouze vidiny, které mu ukazují svět horší.
Všichni cestují do Seneiřina rodného města, kde se setkávají i s jejím otcem a bratrem. Něco ale není v pořádku. Její bratr má horečku. Jenže ne ledajakou. Stačí pouhý pohled na jeho znamení kolem oka a hned vám bude jasné, oč tu běží.
Kellen s pomocí Ferius a Reichise se snaží pomoct Seneiře i jejímu bratrovi tuto situaci zvládnout. Co mu však nedává smysl je fakt, že černý stín mohou dostat jen lidé, kteří ovládají magii a podle všeho Seneira ani její bratr ji neovládají. Jak je to tedy možné? Kdo rozpoutal epidemii černého stínu? A co když je za tím úplně něco jiného?
Názor
Další skvělé putování Kellena, Ferius a Reichise! Jak u předchozího dílu mi to ubíhalo strašně rychle. Hezky to navazuje a ještě k tomu se nabalují další a další dobrodružství, tajemství apod. Už v prvním díle jsem si oblíbila kočkoveverčáka Reichise, jehož poznámky jsou vtipné, až vás kolikrát donutí smát se nahlas.
I Ferius mám čím dál tim víc radši. Kellen je (bez urážky) pořád stejný trouba jako předtím. Sice už se od Ferius naučil pár věcem, ale používat je v praxi? To u něj asi ne-e..Ale jako nemyslete si, mám ho ráda, ale jak už jsem psala, jeho rozhodnutí a chování? Dokážou vás občas pořádně naštvat.
V tomto díle jsme mohli stejně jako v prvním spolu s Kellenem a jeho společníky rozuzlit tajemství, jež skrývají ti, kteří zde rozpoutali zmatek ohledně černého stínu. Jak ráda bych vám to všechno prozradila, ale bohužel..to si musíte přečíst a věřte, stojí to za to!